Povím vám, proč mám rád dechovou hudbu a proč jsem jí oddaně sloužil:
protože jejím základem je dech. Bez dechu není života, dech je tvořivá síla.
Naši dědové a otcové to věděli, a kdo to chce dnes popírat, je sám proti sobě. Česká dechovka nezahyne, její krásná živá tradice to nedovolí.
Jaroslav ZEMAN (1936)
Rodák z Horních Chvatlin u Kolína. A blízkost Kolína, působiště Františka Kmocha, už to samo je jako vstupenka mezi nejlepší muzikanty. Hudbě se učil od šesti roků, pokračoval v tom na Vojenské hudební škole a pak v praxi vojenských orchestrů tam i onde, naposled jako kapelník Posádkové hudby Praha a jako náčelník Vojenské konzervatoře v Roudnici nad Labem. V červnu 2002 dostal od ministra kultury medaili Artis Bohemiae Amicis, protože se o dechovou hudbu zasloužil nejen jako interpret a skladatel, ale také jako schopný organizátor. Jeho skladby a úpravy najdete na mnoha nosičích, nejvíc je jich na CD Přátelům, věnovaném mu k 70. narozeninám.