Povím vám, proč mám rád dechovou hudbu a proč jsem jí oddaně sloužil:
protože jejím základem je dech. Bez dechu není života, dech je tvořivá síla.
Naši dědové a otcové to věděli, a kdo to chce dnes popírat, je sám proti sobě. Česká dechovka nezahyne, její krásná živá tradice to nedovolí.
Hana ČIHÁKOVÁ (1942 -2005)
Textařka s doktorátem, to je rarita jen zdánlivě. Známe takových víc, i když spíše v jiném hudebním žánru. Pocházela z Hradce Králové a tam také žila, ale uměla se vžívat i do srdcí a myšlení obyvatel jiných koutů republiky. Jinými slovy – profesionálka každým coulem. Škoda, že už nám nenapíše nic nového. Pro příklad si najděte třeba tango Vlasty Dvořáka Přijď ke mně, lásko má na CD Ještě jednou šedesát nebo valčíky Antonína Pechy Petřín je kytice a Růže šípková na CD Bábinko má, čas minul docela.