Povím vám, proč mám rád dechovou hudbu a proč jsem jí oddaně sloužil:
protože jejím základem je dech. Bez dechu není života, dech je tvořivá síla.
Naši dědové a otcové to věděli, a kdo to chce dnes popírat, je sám proti sobě. Česká dechovka nezahyne, její krásná živá tradice to nedovolí.
Miloň ČEPELKA (1936)
Čepelka je zvláštní případ. Začal jako učitel a vážný básník, pak se stal rozhlasovým redaktorem, psal hry, pohádky, uváděl pořady, je spoluzakládajícím členem populárního Divadla Járy Cimrmana, vydal i novelu, skoro román, napsal libreto k operetě, podílel se jako scénárista na vzniku jednoho filmu, a má velmi rád dechovku, takže s chutí píše také pro ni. Na otázku, proč honí tolik zajíců najednou, odpovídá: baví mě to. Jeho textařský profil je na dvou CD Veselky: Pojď se mnou, Marjánko (k jeho 65.narozeninám) a Přátelům (K sedmdesátinám).